Mapa energetické zranitelnosti: co říká o obcích v našem území

Energetická zranitelnost území

Analýza indexu energetické zranitelnosti, kterou připravila Masarykova univerzita v rámci projektu Příčiny a prevence energetické zranitelnosti, ukazuje, že převážná část obcí v našem území spadá do kategorie Typ 7 – Na hraně odolnosti.

V rámci osmi vymezených typů se jedná o druhou nejvíce ohroženou skupinu.

Index propojuje sociální, ekonomické, technické i klimatické charakteristiky obcí a nabízí tak komplexní pohled na to, kde je riziko energetické zranitelnosti nejvyšší.

Energetická zranitelnost označuje stav, kdy jsou domácnosti či obce citlivé na růst cen energií kvůli nízkým příjmům, špatnému stavu budov nebo omezeným možnostem situaci ovlivnit.

Z pohledu obyvatel se jedná o území s nižšími příjmy a nadprůměrnou nezaměstnaností. Častější je zde výskyt jednočlenných domácností a samoživitelek či samoživitelů, přičemž významná část domácností je odkázána na dávky na bydlení. Vyšší zastoupení osob se základním vzděláním a převaha nájemního bydlení navíc zvyšují závislost domácností na rozhodnutích vlastníků nemovitostí a omezují jejich možnosti ovlivňovat energetickou náročnost bydlení. Právě kombinace nezaměstnanosti a nájemního bydlení patří mezi klíčové faktory, které v tomto typu obcí zesilují energetickou zranitelnost i riziko chudoby.

Energetická past sociálně vyloučených lokalit

V sociálně vyloučených lokalitách se energetická zranitelnost často koncentruje a prohlubuje. Obyvatelé zde žijí s omezenými příjmy, čelí vyšší nezaměstnanosti a zároveň mají menší možnosti orientovat se v energetických otázkách či využívat dostupné podpůrné nástroje. K tomu se přidává špatný technický stav bydlení, zastaralé rozvody, netěsná okna nebo neefektivní způsoby vytápění, které vedou k nadměrné spotřebě energie.

Spojením těchto faktorů vzniká situace, kdy domácnosti vynakládají na energie neúměrně vysokou část svých příjmů, ale zároveň jim chybí prostředky na opravy nebo úsporná opatření. Dostávají se tak do bludného kruhu: špatná kvalita bydlení zvyšuje náklady na energie, ty dále zhoršují finanční situaci domácnosti a ta pak nemá kapacitu investovat do zlepšení technického stavu ani do hledání vhodnějšího bydlení.

Důsledkem je dlouhodobě velmi vysoká míra energetické zranitelnosti. Odborná literatura v těchto případech hovoří i o extrémní energetické chudobě, tedy stavu, kdy se kumuluje více závažných překážek současně. Může jít například o nejasné vlastnické vztahy k nemovitostem, absenci osobních dokladů, nepravidelné nebo neformální příjmy, neoficiální odběry elektřiny či bydlení v oblastech s nedostatečnou technickou infrastrukturou (Teschner et al., 2020). Domácnosti v takové situaci jsou výrazně méně odolné vůči růstu cen energií i vůči dopadům klimatických extrémů, což s sebou nese další sociální i zdravotní rizika a jejich zranitelnost dále prohlubuje.

Sociálně klimatický fond

Situaci by pomohla stabilizovat dobře provedená dotační politika, zejména pokračování Nové zelené úsporám zamířené na nejzranitelnější domácnosti. S potenciálním zvyšováním cen energií pak pracuje Sociálně klimatický fond. Je zřízen právě za účelem zajištění sociální stability jednotlivých domácností, potažmo obcí, je však vázán zejména na systém emisních povolenek 2.  

O indexu energetické zranitelnosti Masarykovy univerzity blíže zde:

Projekt Příčiny a prevence energetické zranitelnosti Masarykovy univerzity

Podobné příspěvky